Download Heart development physiology and more Summaries Physiology in PDF only on Docsity!
KARDIOVASKULÁRNÍ SOUSTAVA
KVS je jedním z prvních funkčních systémů srdce a cévní soustava se objevují během 3T a srdce je funkční počátkem 4T ( 22 -23D) zdroje: o splanchnický mezoderm o paraxiální a laterální mezoderm poblíž otických plakod o buňky crista neuralis z oblasti mezi otickými váčky
VÝVOJ SRDCE základ srdce ( kardiogenní hrbol s. zóna, oblast) vzniká vcestováním mezodermu kolem orofaryngové membrány a jeho nahromaděním v oblasti před ní v kardiogenním mezodermu vzniká splynutím coelomových váčků perikardová dutina , jako součást (vrchol) intraembryonálního coelomu ve splanchnickém mezodermu kardiogenní zóny vznikají angioblasty, skupiny angioblastů tvoří krevní ostrůvky
krevní ostrůvky v kardiogenní zóně splývají a vytváří mezi perikardovou dutinou a entodermem střevní trubice podkovovitou trubici s endothelovou výstelkou o v oblasti kardiogenní zóny takto vznikají během 3T párové endotelové ( endokardové ) srdeční trubice o další angiogenní provazce vznikají na obou stranách embrya podél střední čáry zárodečného terčíku a vzniká z nich párová dorsální aorta přilehlý mesoderm se mění na kardiogenní ploténku , ze které dále vznikne myokard a epikard ohýbáním embrya se orofaryngová membrána dostává dopředu a srdce s perikardovou dutinou sestupují do hrudní oblasti důsledkem laterálního ohýbání embrya dojde k přiblížení a splynutí srdečních trubic v jedinou srdeční trubici ( cor tubulare simplex ) , nejkaudálnější oblasti nesplývají tenká endotelová trubice je obklopena srdečním rosolem (gelatinózní vazivovou vrstvou) a primitivním myokardem , který je kryt epikardem (vrstvou mezotelových buněk perikardové dutiny) 22-23D začínají v srdci kontrakce svaloviny v peristaltických vlnách o tok krve má nejprve obousměrný charakter přílivu a odlivu, ale koncem čtvrtého týdne se ustálí v jednosměrný tok
OHÝBÁNÍ SRDCE
vyvíjející se srdeční trubice se vyklenuje do perikardového coelomu a je připevněna ke stěně dutiny pomocí dorsálního mesokardia o centrální úsek brzy degeneruje a vzniká sinus transversus pericardii na kaudálním konci je srdeční trubice ukotvena v septum transversum a přijímá žilní přítoky z vv. umbilicales, vv. omphaloentericae (s. vitellinae), vv. cardinales communes kraniálně je připevněna k aortálním obloukům srdce roste, a protože je fixované z obou stran, ohýbá se a vytváří bulboventrikulární kličku (s. cor sigmoideum, srdeční klička, ansa cordis dextra)
ohýbání srdce a tvorba srdeční kličky je ukončena 28D a na vzniklé srdeční kličce popisujeme tyto oddíly: (kraniokaudálně)
vývojové části srdeční trubice: deriváty: truncus arteriosus aorta + truncus pulmonalis bulbus cordis trabekulární část ventriculus conus cordis výtoková část ventriculus ventriculus primitivus s. embryonicus vtoková část ventriculus canalis atrioventricularis atrium commune atrium sinus venosus sinus venarum cavarum atrium commune je vtaženo do perikardové dutiny dorsálně a ztrácí kontakt se septum transversum, ventriculus a bulbus se přesouvají ventrálně a doprava
SEPTACE začátkem 4T je srdce tvořeno jednou společnou síní (atrium commune), která ústí společným otvorem (atrioventrikulární kanál) do jedné komory (ventriculus primitivus) od poloviny 4T do konce 5T probíhá tvorba sept rozdělující tyto prostory septace probíhá současně v A., V., AV kanálu, bulbus cordis a truncus arteriosus výsledkem je cor quadricameratum (2S, 2K, aorta ascendens+truncus pulmonalis)
SEPTACE AV KANÁLU koncem 4T se na dorzální a ventrální straně vytváří endokardové polštářky (s. návalky) endokardové polštářky vznikají ztluštěním subendokardu
SEPTACE VENTRICULUS PRIMITIVUS
3 zdroje: myokard, endokardové polštářky a bulbární lišty koncem 4T růst primitivních komor, růst myokardu na periferii a tvorba trabekul a vkleslin mezi nimi myokardový hřeben poblíž apex cordis roste směrem k endokardovým polštářkům a bulbus cordis tím vzniká primitivní interventrikulární septum , s. pars muscularis IV septa není úplné, mezi jeho volným konkávním okrajem a endokardovými polštáři je foramen interventriculare vytvořením pars membranacea (viz dále) v 7T zaniká foramen interventriculare a dokončí se septace
SEPTACE TRUNCUS ET CONUS ARTERIOSUS (BULBUS CORDIS) v 5T začíná vývoj septum aorticopulmonale zdrojovým materiálem septa jsou vcestovalé buňky z crista neuralis v bulbus cordis (conus arteriosus) a truncus arteriosus vznikají 2 lišty , které rostou proti sobě a vzájemně se spirálovitě obtáčí (bulbární a trunkální lišty) srůstem vzniklé septum rozděluje lumen truncus arteriosus na aortální a pulmonální část a conus arteriosus na výtokovou část levé a pravé komory po dokončení septace conus arteriosus septum splývá s pars muscularis septi interventricularis a endokardovými polštářky atrioventrikulárního septa a tvoří tak pars membranacea bulbus cordis je zavzat do stěn komor a tvoří hladké části definitivních komor: infundibulum v pravé komoře a vestibulum aortae v levé komoře
pozn.: Pokud by IV septum jednoduše rostlo vzhůru a srostlo s AV septem, krev z levé síně by neměla jak se dostat do aorty, protože truncus arteriosus je pravostranná struktura. Proto sroste s šikmým bulbárním septem, které oddělí část pravé komory a vznikne z ní výtoková část levé komory. A = stav před septací B = hypotetický stav, kdy IV septum úplně oddělilo levou komoru od truncus arteriosus C = růst šikmého AP septa
VÝVOJ SRDEČNÍCH CHLOPNÍ
semilunární chlopně: o v době kdy je septace truncus arteriosus téměř hotova o kolem ústí aorty a truncus pulmonalis se vytváří 3 hrbolky na lištách AP septa o hrbolky se prohlubují
atrioventrikulární chlopně: o vznikají z endokardiálních polštářků rozdělujících AV kanál
FORMOVÁNÍ SRDEČNÍCH PŘEDSÍNÍ: PRAVÁ SÍŇ A SINUS VENOSUS v 4T do sinus venosus příchází krev z levého a pravého sinusového rohu, který každý přijímá krev ze 3 žil (vv. vitelinae et umbilicales et carinales communes) ostium sinuatriale nejprve široké, potom se přesouvá doprava během 5T dochází k obliteraci pravé pupečníkové a levé vitellinní vény, v 10T pak k obliteraci levé v. cardinalis communis o z levého rohu zbývá jen sinus coronarius a v. obliqua atrii sinistri o pravý roh sinus venosus se značně zvětší (i pravostranné žíly – příjem veškeré krve z horní poloviny těla, placenty a dolní poloviny těla) a je inkorporován do stěny pravé předsíně, v které tvoří část stěny bez mm. pectinati – sinus venarum cavarum o zbytek vnitřního povrchu a auricula mají trámčitý povrch o vývojovou hranicí je crista terminalis (zevnitř) a sulcus terminalis (na povrchu) po inkorporaci je ostium sinuatriale ohraničeno pravou a levou sinusovou chlopní o ty se spojují dorzokraniálně a vytváří septum spurium o levá chlopeň splyne se vznikajícím předsíňovým septem a horní část pravé chlopně vymizí o z dolní části pravé vznikne valvula venae cavae inferioris a valvula sinus coronarii
o nasedající aorta (= navazuje docela hodně na defekt komorového septa, takže krev skrz defekt jde rovnou do aorty, aorta je širší) o hypertrofie pravé komory poruchy chlopní koarktace aorty o = konstrikce, zúžení aorty o většinou u vústění ductus arteriosus
odkazy: http://www.anat.sunysb.edu/HBA531/Embryology/EmbryologyLectureVideos/PasswdReq/EmbryoH eart.html – komplexní videoprezentace, podrobně vývoj srdce s obrázkama, je to na delší dobu (cca 20 minut) http://youtu.be/5DIUk9IXUaI - starší komentovaná animace, někdy z roku 1950. takže asi ne úplně super aktuální, ale žádný blbosti jsem tam neviděl (ale neviděl jsem ho celý, jen části) http://youtu.be/RpZHiwkFUM4 - super video na vývoj sept s plastelínovým srdcem
